Růstová restrikce plodu
(přesměrováno z Intrauterinní růstová retardace)
Růstová restrikce plodu (FGR – fetal growth restriction, také označovaná jako intrauterinní růstová retardace, IUGR – intrauterine growth restriction) je stav, kdy plod v důsledku patologického procesu nedosahuje své geneticky předpokládané růstové velikosti. Výsledkem může být jak snížená, tak i normální porodní hmotnost novorozence, a přesto se jedná o růstově restrikovaný plod.[1]
Nejčastější příčinou FGR bývá patologická funkce placenty, avšak etiologie může být velmi rozmanitá. Ve srovnání s fyziologicky rostoucími plody je FGR spojena s významně zvýšenou morbiditou a mortalitou – až desetinásobně vyšším rizikem perinatální úmrtnosti.
Kauzální léčba růstové restrikce neexistuje. Důraz se klade především na prevenci ovlivnitelných mateřských rizikových faktorů, jako je např. kouření, a na pravidelné prenatální kontroly. Klíčovým aspektem v managementu FGR je také optimální načasování porodu, které minimalizuje rizika spojená s další progresí restrikce nebo předčasným porodem.[2]
Formy[upravit | editovat zdroj]
Fetální růstová restrikce (FGR) se podle doby svého výskytu v těhotenství dělí na časnou (early FGR, do 32. týdne těhotenství) a pozdní (late FGR, od 32. týdne těhotenství).
- Časná forma FGR
Vyskytuje se přibližně u 1–2 % těhotenství. Typická je pro ni závažná placentární insuficience s charakteristickými nálezy při dopplerovském ultrazvukovém vyšetření (abnormální průtoky v pupečníkové arterii). Tento stav má vysokou míru asociace s preeklampsií. Plod je ohrožen těžkou hypoxií, na kterou reaguje výraznou systémovou kardiovaskulární adaptací. Hlavním problémem u časné FGR je management stavu – cílem je správné načasování porodu s minimalizací rizika jak plynoucí z pokračující hypoxie, tak z předčasného ukončení těhotenství. I když je časná FGR méně častá, je spojena s vyšší perinatální mortalitou a morbiditou.
- Pozdní forma FGR
Postihuje asi 3–6 % těhotenství. Placentární postižení bývá mírnější, často bez patologických dopplerovských nálezů, a méně často je přítomna preeklampsie. Hypoxie plodu je obvykle jen lehká, nicméně zralý plod má paradoxně nižší toleranci k jejím účinkům na rozdíl od plodu v časné fázi gravidity. I krátkodobé zhoršení oxygenace může vést k závažným důsledkům, včetně intrauterinního úmrtí. Hlavním problémem pozdní FGR je diagnóza, která často zůstává neodhalena kvůli normálním výsledkům vyšetření průtoků. Pozdní FGR má sice nižší akutní mortalitu než časná forma, ale je častější a může negativně ovlivnit dlouhodobý vývoj dítěte.
| Časná forma FGR | Pozdní forma FGR |
|---|---|
| Hlavní problém – management pacientky | Hlavní problém – stanovení diagnózy |
| Placentární postížení závažné, abnormální průtoky uterinních tepen | Placentární postížení mírné, normální výsledky vyšetření průtoků uterinních tepen |
| Vysoká asociace s preeklampsií | Nízká asociace s preeklampsií |
| Závažná hypoxie a nezrálý plod s vyšší tolerancí k hypoxii | Mírná hypoxie a zrálý plod s nižší tolerancí k hypoxii |
| Vysoká mortalita a morbidita | Nižší mortalita, špatný dopad na dlouhodobý vývoj dítěte |
Patofyziologie[upravit | editovat zdroj]
Při hypoxii dochází k centralizaci krevního oběhu. To může způsobit ischemické poškození střeva a rozvoj nekrotizující enterokolitidy, snížený průtok ledvinami bývá zodpovědný za oligohydramnion, zhoršený růst plic za chronická plicní onemocnění. Zkrácení délky femuru na počátku druhého trimestru je časným ukazatelem růstové restrikce.
Rovněž je ovlivněn žilní návrat (během hypoxie narůstá průtok skrz ductus venosus). Důsledkem toho je pokles průtoku krve játry, což vede k poškození jejich funkcí a k poruše tvorby glykogenu (zpomalení růstu obvodu břicha). Snížený nebo chybějící tok v ductus venosus při systole síní je pozdním ukazatelem kardiálního selhávání, vedoucí k intrauterinnímu úmrtí plodu.[2]
Rizikové faktory FGR/IUGR[upravit | editovat zdroj]
Fyziologický růst plodu vyžaduje adekvátní přísun kyslíku, živin zprostředkovaný placentou. Porucha regulace placenty endokrinními působky může rovněž omezit růst a vývoj plodu.
- Ze strany plodu: Chromozomální aberace, vrozené vývojové vady, geneticky podmíněná onemocnění, fetální infekce, mnohočetná těhotenství.
- Ze strany matky: Porodnická anamnéza (FGR/IUGR, potrat, předčasný porod), krátký interval mezi těhotenstvími, malnutrice, kouření, alkoholismus, drogy, psychofarmaka, psychiatrická onemocnění, nadměrný stres, IBD, chronická hypertenze, preeklampsie, gestační diabetes, srpkovitá anémie, antifosfolipidový syndrom, systémový lupus erythematodes, glomerulonefritidy, chronické renální selhání, Leidenská mutace, CHOPN, těžké asthma bronchiale.
- Ze strany placenty (nejčastější): Anomálie pupečníku, nádory, abrupce placenty, cévní malformace, trombotická vaskulopatie plodu.
- Ze strany dělohy: Abnormality a vývojové vady, asistovaná reprodukce.
- Endokrinní faktory: VEGF, PlGF, sFlt-1, PAPP-A, IGF.[2]
Důsledky[upravit | editovat zdroj]
- Perinatální: úmrtí plodu.
- Neonatální: syndrom dechové tísně (RDS), srdeční selhání, akutní renální selhání, hypoglykémie (v důsledku snížených zásob glykogenu), hyperglykémie (při nízké produkci inzulinu u velmi nezralých novorozenců), hypotermie (malé tukové zásoby),hypoxicko-ischemická encefalopatie, křeče polycytémie, hyperviskózní syndrom, trombocytopenie, hyperbilirubinémie, potravinové intolerance, nekrotizující enterokolitida, koagulopatie, infekční komplikace, vrozené vývojové vady, adrenální insuficience, úmrtí novorozence.
- Dlouhodobé: bronchopulmonální dysplázie, opoždění vývoje kognitivních funkcí, dětská mozková obrna.
- V dospělosti: diabetes mellitus 2. typu, obezita, hypertenze, dyslipidémie, onemocnění srdce, infarkt, bronchitida, předčasná menopauza.[2]
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Za účelem sledování růstu a vývoje plodu se provádí ultrazvuková biometrie. Vyšetřují se základní parametry, mezi které patří:
- BPD (biparietal diameter) – vzdálenost mezi temenními kostmi plodu,
- HC (head circumference) – obvod hlavičky,
- AC (abdominal circumference) – obvod břicha,
- FL (femur length) – délka stehenní kosti.
Na základě těchto hodnot se vypočítává EFW (estimated fetal weight, odhadovaná hmotnost plodu), která se následně porovnává s růstovými grafy a hodnotí se pomocí percentilového rozmezí.
Pokud nejsou k dispozici růstové tabulky – například před 22. gestačním týdnem – hodnotí se růst plodu podle souladu mezi výsledky biometrie a datací těhotenství na základě CRL (crown–rump length, délka plodu od temene ke kostrči).
Vyšetření oběhu plodu se provádí pomocí dopplerovské sonografie, která umožňuje měření pulzatilních indexů v následujících cévách: a. cerebri media (střední mozková tepna), a. umbilicalis (pupečníková tepna), ductus venosus (žilní dučej) a aa. uterinae (děložní tepny).
| Typ FGR | Kritéria |
|---|---|
| Časná (early) FGR (< 32. týden) |
nebo
|
| Pozdní (late) FGR (≥ 32. týden) |
nebo
|
| AC – obvod břicha, abdominal circumference; AEDV – nulový end‑diastolický průtok, absent end‑diastolic velocity; CPR – cerebro‑placentární index,
cerebro‑placental ratio; EFW – odhadovaná hmotnost plodu, estimated fetal weight; FGR – růstová restrikce plodu, fetal growth restriction; PI – index pulzatility, pulsatility index; UA – pupečníková tepna, umbilical artery; UtA – děložní tepna, uterine artery | |
Na základě výše popsaných vyšetření lze plánovat další postup, včetně zvážení předčasného ukončení těhotenství.
Pro zjištění konkrétní příčiny fetální růstové restrikcese využívají různá doplňující vyšetření. Patří mezi ně například invazivní metody pro záchyt genetických nebo strukturálních abnormalit, sérologické vyšetření matky k odhalení teratogenních infekcí (TORCH) a cílené ultrazvukové vyšetření k vyloučení vývojových vad plodu.[2]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HERMANOVÁ K, K., L. ROUBALOVÁ a V. KROUTILOVÁ, et al. Růstová restrikce plodu (fetal growth restriction, FGR) – diagnostika, klasifikace a management. GYN POR [online]. 2022, roč. 6, vol. 3, s. 170;171–182;184–185, dostupné také z <https://www.gynultrazvuk.cz/uploads/news/104/doc/gp-hermanova-fgr-diagnostika-klasifikace-a-management-2022-3-reprint.pdf>. ISSN –.
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ JANOTA, Jan a Zbyněk STRAŇÁK. Neonatologie. 1. vydání. Praha : Mladá fronta, 2013. s. 207-217. ISBN 978-80-204-2994-0.
- ↑ a b c d e RENNIE, JM, et al. Textbook of Neonatology. 5. vydání. Churchill Livingstone Elsevier, 2012. ISBN 978-0-7020-3479-4.
